NÁVYKOVÉ LÁTKY ZA VOLANTEM

Vliv drog na schopnost řídit vozidlo

Alkohol ovlivňuje schopnost řídit motorové vozidlo i v nízkých hladinách - alkohol zvyšuje jak pravděpodobnost dopravní nehody, tak závažnost zraněni při dopravních nehodách; vliv jiných drog než alkoholu je hůře popsán vzhledem k praktickým obtížím při stanoveni hladin drog v organismu a jejich ovlivněni schopnosti řídit motorové vozidlo. Přesto bylo negativní ovlivněni schopnosti řídit motorové vozidlo pod vlivem kanabinoidů, extáze, antidepresiv (zejména benzodiazepinů) a dalších drog popsáno v řadě prací.

Praktický dopad intoxikace některými drogami na bezpečnost reálného silničního provozu je nedořešen. Řada studii uvádí např. u konopných drog vykompenzováni snížené schopnosti drženi střední čáry pod vlivem kanabinoidů významným snížením rychlosti a jinými mechanismy.

Stejně tak vliv koncentrace etanolu v krvi do hodnoty 0,2 g/kg na riziko dopravní nehody je nejasný. Některé výzkumy uvádějí, že riziko dopravních nehod bylo poloviční u řidičů s obsahem alkoholu v krvi kolem 0,2 g/kg oproti řidičům, kteří byli zcela střízliví. Drogy také zvyšují pravděpodobnost dopravní nehody a zranění při dopravních nehodách. Alkohol je zodpovědný za přibližně desetinu dopravních nehod a 30 % zranění při dopravních nehodách.

Riziko dopravní nehody pod vlivem alkoholu v hladinách 0,2 g/kg až 0,5 g/kg je třikrát vyšší, šestkrát vyšší je riziko dopravní nehody v rozmezí 0,5 g/kg až 0,8 g/kg a jedenáctkrát vyšší v hodnotách 0,8 g/kg až 1 g/kg. Rizika vážné (fatální) dopravní nehody jsou vyšší pro mladé lidi a u nehody jednoho automobilu.

Riziko dopravních nehod zvyšuje zejména užití více drog nebo jejich kombinace s alkoholem. Užíváni drog a alkoholu také zvyšuje pravděpodobnost zavinění dopravní nehody - užití jakékoliv drogy včetně alkoholu cca 2x, užití alkoholu v hladinách 1 - 1,5 g/kg cca 4x. Vliv alkoholu na zavinění dopravní nehody je potvrzován řadou studií, vliv ostatních drog včetně kanabinoidů na zavinění se zdá být nižší. Pravděpodobnost zavinění dopravní nehody u řidičů zvyšuje užití stimulancií, prokázán je tento vztah zejména u (dálkových) řidičů kamionů.

Drogy včetně alkoholu zvyšuji také pravděpodobnost zranění při dopravní nehodě; drogy pozitivně korelují také se závažností zranění - tato korelace je, zdá se, silnější u alkoholu. Nejzávažnějším zdravotním následkem dopravní nehody je samozřejmě úmrtí jejich účastníků.

Legislativa týkající se drog a řízení v ČR

Od 1. 7. 2006 došlo ke změně skutkových podstat přestupků a trestných činů postihujících řízení motorových vozidel pod vlivem návykových látek a také ke zpřísnění sankcí za jejich spácháni.

Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích [§ 22 z. Č. 200/1990 Sb., o přestupcích) se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích:

• řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem,

• řídi vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost. který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky,

• se přes výzvu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.

Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky [§ 201 zákona Č. 140/1961 Sb., trestní zákon) se nově od r. 2006 dopustí již ten, "kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si [byť i z nedbalosti) přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku". Podle dřívější právní úpravy bylo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu nutné naplnit ještě další okolnosti (předchozí postih, způsobeni závažného následku, zvláště rizikové činností). Praktickým problémem je posoudit, zda jde o stav "vylučující způsobilost".

Podle § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ach rané před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami je řidič povinen podrobit se (na výzvu policie případné dalších oprávněných osob) vyšetřeni na přítomnost návykových látek. Odmítnutí tohoto vyšetření je klasifikováno jako přestupek; sankce jsou stejné jako za přestupek spáchaný ve "stavu vylučujícím způsobilost" a od 1. 7. 2006 se tedy rovněž zvýšily.

Orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky a další oprávněné osoby. Lékařské vyšetřeni provádí zdravotnické zařízeni dechovou zkouškou a odběry vzorků biologického materiálu. Dle § 2 citovaného zákona je odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic. Není však řečeno, kdo rozhodne o tom, který z uvedených materiálů bude odebrán. Přitom průkazem aktuálního vlivu drogy nemůže být pouhá její přítomnost v moči či vlasech.

Označování léků s ohledem na ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla pod jejich vlivem

Podle registrační vyhlášky o léčivých přípravcích (vyhl. č. 288/2004 Sb.) se v příbalové informaci nebo na obalu léku uvádí zvláštní upozornění, zejména na možnost ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. Z tohoto hlediska se přípravky rozděluji podle vyhlášky do 3 skupin:
(1) bezpečné nebo s nepravděpodobným ovlivněním,
(2) s pravděpodobnosti mírného ovlivněni,
(3) s pravděpodobností výrazného ovlivnění, potenciálně nebezpečné.
Součástí příbalové informace nebo označení na vnějším obalu přípravku mohou být symboly nebo piktogramy, případně další údaje, jako varování na sníženi schopnosti řízeni automobilu [např. vykřičník nebo vykřičník v trojúhelníku). V praxi jsou však tyto symboly užívány pouze výjimečně, a to í u léků s výrazným ovlivněním psychomotorických funkcí.